Povinné ručení nekryje škody při srážce se zvěří aneb co dělat, když nějaké zvíře srazíte

Povinné ručení nekryje škody při srážce se zvěří aneb co dělat, když nějaké zvíře srazíte

Přidáno 21. 10. 2021

V minulém článku jste se dozvěděli víc o tom, které situace při nehodách kryje povinné ručení a kdy je lepší mít navíc sjednanou havarijní pojistku. Možná namítnete, že za povinné ručení platíte už dost a že už nechcete platit ani o korunu víc. Jenže pokud máte tu smůlu a vletí vám do cesty srna nebo třeba divočák, auto je vážně poškozené a nedejbože i vaše zdraví, povinné ručení vám bude k ničemu.

To totiž řeší případy, kdy nabouráte jiné vozidlo a je nutné krýt škody na vozidle nebo zdraví poškozeného. Takže v případě srážky se zvěří a jen s povinným ručením máte smůlu dvojitou. Pro tenhle případ je totiž potřeba mít připojištění k povinnému ručení nebo sjednané havarijní pojištění, které zahrnuje i krytí škod po srážce se zvěří.

Podzim a jaro jsou pro srážky se zvěří typické

Statistiky ukazují, že srážek se zvěří meziročně přibývá zhruba o deset procent. S lesní zvěří se navíc nehody stávají nejčastěji v podzimním a jarním období. Nabourat můžete samozřejmě i kvůli jiné divoké zvěři nebo zvířatům chovanými lidmi, ale nejčastější srážky bývají právě s lesní zvěří. Což o to, zajíc nebo liška vám pravděpodobně auto téměř nepoškodí, ale vyšší zvěř už může poškodit auto pořádně.

Navíc způsobíte škodu nejen sobě, ale také mysliveckému sdružení, pod které daná oblast spadá. Proto máte ze zákona povinnost přivolat ke srážce se zvěří policii, která kontaktuje příslušné myslivecké sdružení.

Srážky s divokou zvěří se obvykle stávají na silnicích prvních a druhých tříd, typicky na přímém úseku a to kolem deváté a desáté hodiny večerní nebo v brzkých ranních hodinách.

Co dělat, když se srazíte se zvěří?

Prvním a nejdůležitějším krokem je samozřejmě zabezpečit sebe a taky dbát na bezpečnost i dalších osob (použijte výstražná světla, výstražný trojúhelník a reflexní vestu). V případě zranění osob zavolejte zdravotnickou pomoc.

Druhým bodem je zavolat policii. Ať už je zvíře mrtvé nebo jen zraněné, vzniká škoda třetí straně. V případě lesní a polní zvěře je za majitele považováno myslivecké sdružení, které zajistí zraněné nebo mrtvé zvíře.

Kromě zákonné povinnosti přivolat k nehodě policii, je kvůli řešení pojistného krytí potřeba mít navíc od policie záznam o nehodě. Bez něj nemůžete o náhradu škod přes pojišťovnu vůbec žádat. Vše si také ještě sami vyfotografujte a pečlivě zdokumentujte.

Pokud máte vozidlo v nepojízdném stavu, zkontaktujte asistenční službu vaší pojišťovny. Pokud odjedete z místa nehody svým vozem, zkontaktujete pojišťovnu později. A nezapomeňte, ať už budete nehodu na pojišťovnu hlásit nebo ne – zvíře nesmíte z místa nehody odvézt, jedná se totiž o přestupek proti majetku nebo dokonce krádež.

 

Škody na vozidle

Nedávno mi známý vykládal, že srazil srnku. Jel brzy nad ránem do práce, byla tma a trochu mlha a prý najednou: „Kde se vzala, tu se vzala, na cestě nehnutě stála srnka.“ Už to neubrzdil. Srna odletěla prý zhruba deset metrů dopředu a na místě byla mrtvá. Pro srnu si po informaci od policie, kterou známý samozřejmě zavolal, přijel jeden z členů mysliveckého sdružení.

Po prošetření nehody a provedení záznamu s policií pak normálně pokračoval autem do práce. Auto zůstalo pojízdné a navíc hmotná škoda nevypadala nijak závažná. Proto byl při předání vozu do opravy o to víc překvapený. Odhad škody a nákladů na opravu se vyšplhal na téměř padesát tisíc korun. A to má auto Škoda Fabia, asi čtyři roky staré a měl opravdu málo viditelné poškození.

Výjimkou však u hodně drahých aut nebo velkého poškození nejsou ani statisícové škody. Proto je vhodné opravdu zvážit a následně si sjednat havarijní pojištění nebo připojištění k povinnému ručení. A mně už závěrem nezbývá nic jiného než vám popřát šťastnou cestu a bezpečné návraty domů.